Kostel sv. Haštala na Starém Městě

• Informace

Kostel sv. Haštala patřil zřejmě k hlavním chrámům románské Prahy i díky své poloze při západo-východní cestě mezi brodem sv. Valentýna (při dnešním Nám. Jana Palacha) a Poříčím. Poprvé je zmiňován r. 1234, ale již jako starší, delší dobu stojící kostel, kolem kterého byl hřbitov. O jeho starobylosti svědčí i neobvyklé patrocinium. Pražský kostel je jedním z pouhých dvou chrámů zasvěcených sv. Haštalovi v celé střední Evropě (druhý je poblíž bavorského Landshutu) Haštal (Castulus) byl podle legendy komorníkem ukrutného Diokleciána a ukrýval pronásledované křesťany přímo v císařském paláci – po odhalení byl umučen pohřbením zaživa. Význam kostela je patrný i z toho, že se těšil přízni Přemyslovského rodu a patronátní právo k němu měly přímo české královny.
V polovině 14. století se přistoupilo ke gotické přestavbě kostela, která započala výstavbou polygonálního chóru a pokračovala jižní částí hlavní lodi. Románský kostelík zaujímající budoucí část severní ještě v té době sloužil svému účelu. K r. 1375 je zaznamenána zpráva, že rod pánů z Jenštejna (z něhož pocházel i třetí pražský arcibiskup Jan z Jenštejna) založil při kostele sv. Haštala kapli Všech svatých. Tuto fundaci lze s největší pravděpodobností ztotožnit se severním svatohaštalským dvoulodím – jedním z nejkrásnějších pražských gotických prostorů z konce 14. věku. Šlo zde zřejmě o výraznou změnu původního plánu, jak dosvědčuje i, ve stejné době k severní stěně chóru přistavěná, gotická sakristie, v jejímž interiéru se významně uplatňuje původně vnější opěrný pilíř chóru. Zároveň bylo upuštěno od stavby severní věže, která měla být původně nepochybně pandánem dodnes stojící věže jižní.
Od husitských válek do r. 1624 byl kostel ve správě utrakvistů a na konci tohoto období kolem něj vznikl nový hřbitov. Barokními úpravami hlavní lodi a průčelí byl po požáru r. 1689 pověřen pražský stavitel Pavel Ignác Bayer. Jeho dílem je nová valené klenba s lunetovými výsečemi. Dílčími opravami prošel chrám ještě ve druhé půli 19. století.
Nejenom díky ušlechtilé architektuře dvoulodí (jejíž architekti měli nepochybně blízko ke karlovské dvorní huti), ale i svou výzdobou se kostel sv. Haštala řadí k nejzajímavějším církevním objektům pražského Starého Města. Mezi mobiliářem vyniká oltářní obraz sv. Anny od Petra Molitora a zejména řezba Kalvárie – práce Ferdinanda Maxmiliána Brokofa z r. 1716.

• Opravy

Fotogalerie...