Kostel sv. Michaela Archanděla v Podolí

• Informace

Podolí- jako samostatná, starobylá a dávno existující osada s kostelem sv. Michaela archanděla - poprvé se uvádí v zakládací listině vyšehradské kapituly v  roce 1222, kdy kapitula měla v Podolí dvůr, k němuž patřily vinice na okolních stráních. V roce 1783 bylo v Podolí 50 domků, jež obývalí zelináři, zahradnicí a rybaří.
Podolský kostel, který je od roku 1856 farním kostelem se samostatnou duchovní správou pro Podolí a Dvorce a do roku 1907 byl také farním kostelem pro Braník náleží k nejstarším a nejpamětnějším kostelům v Praze a pražském okolí. Skládá se  z původní malé románské kaple s pravoúhlým presbytářem a z pozdější přístavby. Původní kaple má strmou střechu s vysokými štíty, na ní je sanktusní věžička obita plechem, presbytář má střechu nižší. Nad nejstarší částí kostela byl datován krov z druhé poloviny 14. století dendrochronolgickým průzkumem z r. 2005.
 
V roce 1887, za faráře Dr. Lva Řeháka, byl kostel rozšířen přístavbou se zvláštním vchodem na straně západní (má nižší střechu a v ní je kůr) a přístavkem na stranu severní (dnešní sakristie a nad ní oratoř). První písemná zpráva, nezávislá na zakládací listině vyšehradské o původní románské kapli je z roku 1330, a z roku 1367 máme zprávu, že zde byla jíž samostatná fara s duchovním správcem, který se jmenoval Jan Pavel, zvaný Pavlík (1367-1380) byl vyšehradským vikářem. Po něm v roce 1380 nastoupil Jan zvaný „Korček“ z Třeboně. V době reformace (1517) ustanovovala zde faráře (správce) kapitula vyšehradská. Po reformaci (1648) byl filiálním kostelem podřízeným Vyšehradu a bohoslužby v něm konali augustiani od sv. Tomáše v Praze, usazení v klášteře sv. Kateřiny, dnešní Kateřinky. Bohoslužby se v něm konaly podle potřeby místního obyvatelstva v nedělí a o svátcích. O tom, že kostel je zasvěcen sv. Michaelu archandělu, máme zprávu z roku 1222, v zakládací listině kapituly vyšehradské a nikdy jinému světci kostel nebyl zasvěcen. Později fara v Podolí zanikla, a když byla zřízena duchovní správa v Michli (1782) byla k ní připojená i farní osada podolská. V roce 1856 byla samostatná duchovní správa obnovena v Podolí a patřily k ní obce Dvorce a Braník.
Prvním farářem podolským se stal P. Jan Kovařovič (1856-1883), pak následovali Dr. Karel Lev Řehák (1883-1892) česky spisovatel, P. Antonín Brož (1893-1928), P. Josef Beran (1929-1953) oba pohřbení na novém podolském hřbitově, P. Václav Kořínek (1953-1959), P. Karel Antonín Pietsch (1959-1970), P. František Mikulášek SJ (1970-1990), P. Pavel Grimmig, podolský rodák (1990).

Hlavní oltář je barokový, prostý, svatostánek a střed oltáře je novějšího původu. Nad oltářem je menší obraz znázorňující archanděla Michaela v bojí z padlým andělem. Strop v původní kapli i v přístavcích je rovný. Památkou kostela byl barokový kříž s něhož Kristus žehná pravicí, barokové sochy sv. Václava a Jana Nepomuckého ve výklencích ve zdi kostela (tyto byli spolu s křížem odcizeny). V kostele nachází se také barokní mramorová křtitelnice. Původní varhany z roku 1861 byly v roce 1953 vyměněny za větší, novější, lépe vyhovující prostoru kostela.. Okna z částí nová (místo starých, zničených za náletu v 1. světové válce) byla pořízena v roce 1988 dle námětu malíře Antonína Kloudy. Představují strom rajský, strom života s ukřižovaným Kristem a mohutnou monstranci s eucharistii.
Liturgický prostor byl upraven v roce 1991 a pořízen nový obětní stůl.
Kolem kostela byl od roku 1683 až do roku 1885 hřbitov. Když roku 1885 byl zřízen nad Podolím hřbitov nový, starý byl proměněn na parčík.

Při kostele stojí památná dřevěná zvonice (17. století), jakých v Čechách je velmi málo. V ni visi historický zvon, ulitý v roce 1482 neznámým zvonařem ke cti Matky Boži a Všech svatých. K němu byly pořízený v roce 1993 dva nové zvony „Michael“ a „Jan Nepomucký“ z dílny L. Tomáškové-Dytrychové z Brodku u Přerova.
 
Fotogalerie...

• Opravy

Změna režimu začátkem devadesátých let umožnila stavební rehabilitaci kostela jak exteriéru, tak interiéru, byly pořízeny dva nové zvony a elektroinstalace. V r.2003, ještě za správy P.P. Grimmiga započala generální obnova areálu, z počátku za pomoci sponzorů, v další fázi pak s příspěvky MHMP a MČ Praha 4. Nejprve byla upravena zahrada (bývaly hřbitov), rekonstruována dřevěná zvonice, odvlhčen kostel a obnovena jeho fasáda, včetně sanace zdiva. V interiéru kostela v roce 2005 byla nalezena dřevokazná houba, kterou se podařilo radikálním zásahem zlikvidovat. Při té příležitosti byly ošetřeny a asanovány všechny dřevěné prvky interiéru, včetně skříně varhan, lavic a podlah a vymalován vnitřek kostela.